18.3.2021 – Videoherní právo IV – financování herního vývoje

Vývoj videoher může být drahá zábava. To platí nejen pro začínající indie studia, která obvykle nedisponují velkým kapitálem, ale i zavedené herní značky. Řada ambiciózních projektů se zadrhla právě na nedostatku financí.

 Samotný proces vývoje je běh na dlouhou trať, který trvá často i řadu let. První příjmy vidí studio nejdříve po vypuštění titulu na trh. Po celou dobu vzniku videohry má však studio nemalé režijní náklady. Musí platit licence, technologie, energie, hardware, software atd… V neposlední řadě také celý tým, který se na vzniku titulu podílí. Studia se často uchylují k zakázkovému vývoji, aby si zajistila aspoň nějaký zdroj příjmů, ten však zpomaluje samotné vydání hry. Dle studie České počítačové hry zpracované Institutem pro digitální ekonomiku z roku 2019 v ČR bylo 56 % herních společností plně financováno z vlastních zdrojů, 24 % obdrželo investici, 7 % využilo crowdfunding a 12 % nefinanční podporu jako jsou veletrhy či inkubační programy. Velká část herních studií se tedy musí spolehnout na svoje vlastní prostředky, které pocházejí většinou z úspor či jiného podnikání.

Zajistit finance pro videoherní projekt není vůbec jednoduché. Proto jsem se rozhodl popsat sedm základních způsobů, které lze pro získání potřebného kapitálu využít nejčastěji. Pojďme se na ně podívat.

My na to máme

Vlastní zdroje, tento způsob financování asi není potřeba dlouze představovat. Veškerý kapitál jde z vaší kapsy. Ať už se jedná o osobní našetřené peníze, příjmy z vedlejšího podnikání nebo finance samotného studia. Prostě všechno začíná a končí u vás. Tento způsob financování je nejlepší, pokud si ho můžete dovolit. Nikdo vám do vývoje nemluví, neředíte svůj podíl ve společnosti ve prospěch investorů a zisk z prodeje titulu jde z velké části za studiem. Na druhou stranu, vývoj náročnější hry bez externích financí se může protáhnout a vy tak riskujete, že propásnete ideální načasování pro vydání hry (např. z hlediska dat vydání konkurenčních titulů, změn v hardwaru apod.).

Love money aneb rodina, přátelé a blázni

Každému je jasné, o co tady jde. Zkuste požádat o peníze rodiče, babičku s dědou nebo třeba strejdu. Občas se může objevit i nějaký bláznivý kamarád, který vám věří a projekt podpoří. Tito podporovatelé po vás často ani nebudou chtít nějaký podíl ve společnosti nebo provize z prodejů hry a spokojí se s tím, že jim částku po úspěšném vypuštění hry do světa vrátíte a třeba přihodíte něco navrch. Stačit by tak mohla klasická smlouva o půjčce. Pamatujte však, že nezřídka to jsou tito nejbližší podporovatelé, kteří však o peníze nenávratně přijdou, pokud projekt není rentabilní. To je cena za lásku.

Crowdfunding

Pokud máte hluboko do kapsy a nepoštěstilo se vám v kruhu přátel a rodiny, můžete se zkusit obrátit na herní nadšence z celého světa. Umíte svůj nápad dobře prodat, jste revoluční, máte co nabídnout, uděláte kolem toho neskutečné haló? Tak to jsou dobré předpoklady pro crowdfunding. Určitě to není žádná procházka růžovým sadem, ale s trochou snahy a dobrým nápadem se určitě najde parta bláznivých nadšenců, kteří váš projekt podpoří.

Před rozjezdem crowdfundigové kampaně doporučuji ověřit, co vlastně potenciálním přispěvatelům slibujete. Je to pár hodin skvělé zábavy u vaší úžasné hry nebo nějaký ten merch? Nebo podíl na projektu či vašem studiu? Zejména u poslední zmíněné možnosti doporučuji být obezřetný, protože nutnost dělit zisky mezi velký počet subjektů by se mohla ukázat jako mimořádně administrativně náročná, zejména pokud by přispěvatelé byli z různých konců světa. Už vůbec nedoporučuji, aby přispěvatelé získali přímou majetkovou účast (podíl) ve vaší společnosti. Firmu s velkým počtem společníků je v praxi mnohem obtížnější řídit a rozdílné zájmy společníků nebo jejich pasivita mohou společnost doslova paralyzovat.

Hledá se anděl

Dalším potenciálním zdrojem financí pro vývoj vaší hry může být jeden nebo více andělských investorů. Nejčastěji se jedná o lidi z oboru, kteří sami dosáhli úspěchu a část vydělaných peněz investují do jiných nadějných projektů. Známé jsou ale i příklady andělských investic od lidí, kteří sice v herní branži nepůsobí, ale vidí v ní zajímavou příležitost.

Při jednání s andělským investorem je nutné si vyjasnit, jak velkou investici a jakou formou od investora dostanete a co za to investor na oplátku očekává. Nejjednodušší možností je poskytnutí půjčky či úvěru s úrokem zohledňujícím riziko nesené investorem v případě neúspěchu projektu. Setkat se lze i s tzv. konvertibilním úvěrem, který angel investorovi dává právo za dohodnutých podmínek „vyměnit“ pohledávku z úvěru za podíl ve společnosti, takže namísto vrácení úvěry by se investor stal jedním ze společníků a parťákem zakladatelů studia. Výjimkou ale nejsou i ekvitní investice, kdy investor rovnou kupuje podíl ve společnosti a zároveň jí poskytuje finanční injekci do vlastního kapitálu. Tato forma investice je však běžnější u venture kapitálových investic, kterým se věnuje další odstavec.

VCs neboli venture kapitálové fondy

Ohromit venture kapitálový fond, aby investoval do herního studia, může být docela tvrdý oříšek. Úspěch videohry závisí ve velké míře na designu, uměleckém pojetí a momentálním vkusu a náladě hráčů, a proto se komerční potenciál vyvíjených her oproti např. softwarovým technologiím hůře kvantifikuje a predikuje. Pokud ale dokážete prezentovat dechberoucí demo a dokážete, že váš tým má dost zkušeností na úspěšné dokončení hry, cesta k rizikovému kapitálu se vám otevře dokořán. Na co byste při vyjednávání s venture kapitálovými fondy měli myslet?

VCs hrají dlouhou hru, chtějí své peníze zpět, riskují, ale chytře. Můžete počítat s tím, že detailních rad ohledně vývoje se spíše nedočkáte. Jedná se o komerční investory, kterým jde o potenciál vaší hry a návrat vložených financí. Nejsou to herní designéři nebo kreativní umělci. Na druhou stranu vám nepochybně budou schopni pomoci s marketingem, vydáním a prodejem hry.

Investice venture kapitálových fondů má obvykle podobu dluhového, nebo ekvitního financování. V prvním případě fond poskytne hernímu studiu úročený úvěr, který se za dohodnutým podmínek můžeme přetransformovat do podílu ve společnosti. Oproti tomu ekvitní investice spočívá v přímém nabytí podílu ve společnosti výměnou za poskytnutí financí. Ať už má investice VC fondu jakoukoliv podobu, bude třeba vyjednat a uzavřít poměrně složitou dokumentaci, ve které se mohou skrývat nejrůznější nástrahy. Namátkou lze zmínit například právo investora vetovat důležitá rozhodnutí (tzv. reserved matters), schvalovat výdaje firmy nad rámec dohodnutého byznys plánu nebo právo donutit zakladatele prodat firmu (tzv. drag-along). Určitě se proto vyplatí celou dokumentaci pročíst, abyste věděli, do čeho jdete.

Publisheři

Klasickými investory ve videoherním průmyslu jsou vydavatelé. Mají nepřeberné množství zkušeností s vývojem i vydáváním her. Rozumí marketingu, PR, umí lokalizovat hry a zařídit důkladný testing. Pokud máte za sebou již nějaký úspěšný projekt, tak získat podporu pro nový titul bude rozhodně snazší. Je potřeba myslet na to, že se bavíte s profíky, rohlíkem je neopijete. Vaše hra musí být bomba (aspoň na papíře:), aby do toho šel vydavatel s vámi.

Při jednání s publisherem je nutné smluvně ošetřit celou řadu otázek. Ty nejdůležitější se týkají duševního vlastnictví ke hře a finanční stránky věci. Komu bude hra patřit? Vám či publisherovi? Pokud vydavateli udělujete licenci ke hře, jakým způsobem a za jakých podmínek může se hrou nakládat? Poskytne vám investor předem peníze na dokončení hry? V jakém poměru se budou dělit zisky ze hry mezi vás a publishera (tzv. revenue share)? A kdo rozhoduje o vytvoření dalšího dílu hry, DLC nebo prodeji merchandise?

Pamatujte, že na rozdíl od VC investorů se obvykle jedná o smlouvu pouze na jednu hru. Vydavatelé s vámi nicméně rádi budou spolupracovat znovu v případě, že první hra měla dobré prodeje.

Čerpáte?

Poslední a možná nejvíce kontroverzní možností financování videoherního vývoje, kterou bych rád zmínil, jsou granty a dotace. Ano, i na hry je možné získat dotace z veřejných zdrojů. EU má například program Kreativní Evropa MEDIA, kam můžete svoji hru přihlásit. Jelikož se jedná o veřejné dotace, tak se k nim váže i jisté množství dokumentace, podmínek a administrativy, které musí každý žadatel podstoupit. Avšak pokud se vám povede uspět, tak můžete čekat injekci v řádu desítek či stovek tisíc euro, jako se to povedlo v minulosti například českému studiu CBE Software se hrou Someday You’ll Return. Tato cesta vede přes zdlouhavé kolečko byrokracie, ale stojí za to. Už méně se ví, že granty nabízejí indie studiím čas od času i soukromé firmy jako například vývojáři nejrozšířenějších herních enginů.

Máte pozitivní zkušenost s financováním herního vývoje z jiných zdrojů nebo byste se rádi podělili o vyzkoušené tipy a triky? Napište nám do komentářů, ostatní čtenáři vaše postřehy určitě rádi ocení!