ČNB a regulace alternativních investičních fondů

V souvislosti s nedávným obviněním investora Ondřeje Janaty z podvodu ve výši 1,6 miliardy korun vydala ČNB upozornění pro veřejnost. V něm připomíná, že správci majetku spadající pod § 15 zákona o investičních společnostech a investičních fondech nepodléhají dohledu ČNB. Ze zákona mají povinnost registrovat se do veřejného seznamu vedeného ČNB, ta ale neověřuje správnost poskytnutých údajů nebo následující fungování subjektu. Tzv. „alternativní investiční fondy“ podle § 15 ZISIF investorům umožňují společně investovat do projektů, pro které se nehodí silně regulovaná forma „klasického“ investičního fondu. V posledních několika letech se pro svou flexibilitu a relativně nízkou regulatorní a finanční zátěž popularita alternativních investičních fondů rozrostla i v oblasti venture capital a kryptoměn.

Třebaže alternativní investiční fondy mají spoustu výhod, je třeba pamatovat i na některá skrytá rizika. Zákon například předpokládá, že majetek bude shromažďován od uzavřeného počtu nekvalifikovaných investorů (typicky se uvádí až 20) nebo od kvalifikovaných investorů. Alternativní investiční fondy tedy nesmějí plošně shromažďovat vklady od veřejnosti. Dále ČNB upozorňuje na přílišné poukazování na registraci v seznamu ČNB nebo na zasílání pravidelného ročního reportingu ČNB. V některých případech může jít o snahu vzbudit dojem, že ČNB na fondy dohlíží a tím uměle zvýšit důvěryhodnost investice.